Zajímavé články

 

Převzato z MF Dnes
Vládu balené vody uťala krize, její prodeje klesají
26. srpna 2009 4:07
Tučná léta byznysu s balenou vodou jsou u konce. Zákazníci supermarketů začali kvůli krizi šetřit a při nákupu se mnohem důkladněji než dříve rozmýšlejí, které zboží opravdu potřebují. Balená voda, která je mnohdy jen obyčejnou vodou z kohoutku "oblečenou" do atraktivnějšího obalu, je tak na předních příčkách žebříčku zbytečností, které lze při nákupu vypustit.
foto: Profimedia.czZ balené vody přešli lidé radši zpátky k vodě z kohoutku. Ušetří tak.


Její prodej v celém západním světě včetně Česka klesá. Ve srovnání s rokem 2006 loni Češi vypili o sedm procent méně neochucených vod a minerálek. Čísla o prodeji ukazují čtyřprocentní pád. O mírnější pokles se zasloužily ochucené minerálky, kterým se daří lépe než obyčejným vodám.

"Čísla za letošní první pololetí se neudávají, ale už teď je jasné, že se pokles prodeje balených vod urychlí," říká tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml.

Argumentuje příklady ze zahraničí: největší potravinářské firmě světa Nestlé poklesl prodej balených vod v pololetí o 4,7 procenta. Podobně jsou na tom i další světoví výrobci.

"Lidé nám v průzkumech říkají, že přecházejí na vodu z kohoutku, protože teď nemají peníze," uvedla nejvyšší šéfka PepsiCo Indra Nooyi v rozhovoru s analytiky.

Česká pobočka její firmy prodává vodu Toma, k dalším silným značkám na tuzemském trhu patří Bonaqua od Coca Coly či Rajec od Kofoly.

Radši vodu z kohoutku
Přesná čísla o tom, jak se českému trhu vede, však výrobci zatím ukazovat nechtějí. "Prodeje již nevykazují růsty jako v minulých letech," přiznává však mediální zástupce Karlovarských minerálních vod Michal Donath.

Jeho firma stáčí například vody Mattoni či Aquila. Konkurenční Coca Cole pak prodeje vod včetně těch ochucených rostly o 2,5 procenta.

Dohromady Češi loni utratili v obchodech za balenou vodu přes sedm miliard korun. Úpadek jejich zájmu o toto zboží však obchodníky zdaleka neochudí tolik, jako majitele restaurací. Ti totiž mají na prodeji vody výrazně vyšší marže než samoobsluhy a supermarkety.

Například třetinka minerální vody Mattoni, jejíž cena se v restauracích pohybuje zpravidla mezi 20 a 30 korunami, stojí ve velkoobchodu Makro méně než čtyři koruny.

Proč je voda v restauracích tak drahá a jen málokde vám natočí obyčejnou vodu z kohoutku? Podle provozovatelů je to jeden z mála druhů zboží, na kterém se dá vydělat.

"Restauratéři počítají celkovou marži, která je mnohdy nulová. Kdyby neměli vysoké zisky na vodě, tak zvýší marži někde jinde – třeba na knedlíkách," vysvětluje prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka.

Voda dražší než benzin
Také proto v tuzemských restauracích jen málokdy koupíte vodu ve větším balení, než jsou tři deci. Hospodští by totiž na jedné velké lahvi měli mnohem nižší zisk než na několika malinkých lahvičkách.

Boom prodeje balené vody nastal i proto, že se nápojářským koncernům podařilo přesvědčit konzumenty, že voda z lahve je lepší, případně zdravější. Později se však ukázalo, že řada velkých výrobců spotřebitele balamutila. Prodávali totiž vodu, jejíž původ byl označen trojicí písmen PWS.

Firmy následně musely pod tlakem přiznat, že jde o zkratku public water source, což znamená voda z veřejného zdroje. Byznys s vodou může dokonce přivést do potíží některé země, například ostrov Fidži.

Tamní artéská voda se stala hitem ve Spojených státech poté, co ji pily hrdinky seriálu Zoufalé manželky. Z ostrova se tak stal jeden z největších exportérů balené vody na světě. Karta se však začíná obracet a Fidži by mohlo skončit jako Island.

"Balená voda je lehký cíl," upozorňuje Zdeněk Huml ze Svazu výrobců nealkoholických nápojů.

Zahraniční analytici jdou ještě dál. "Lidé se začínají ptát po skutečné hodnotě balené vody. Některé prémiové značky se prodávají za ceny převyšující cenu benzinu," uvedl pro agenturu Bloomberg Andy Smith, analytik specializující se na potravinářské firmy v britské ICAP.

Smith dokonce doporučuje francouzskému koncernu Danone, že by se měl co nejrychleji zbavit své značky Evian, která bývá uváděna jako ukázkový příklad prémiové a velmi drahé značky.

Autoři:
Jiří Fencl

MF DNES
 
 

Překyselení organismu může být příčinou zdravotních problémů

23.10.2000 00:00
Zdraví

Mezi příznaky související s překyselením organismu (acidózou) patří nespavost, únava, zadržování vody v organismu, migrény, kožní onemocnění, zažívací problémy, záněty kloubů, osteoporóza. Příčinami překyselení je kromě některých metabolických onemocnění kyselinotvorná strava, nadměrná fyzická námaha, drastické hubnutí, sedavý způsob života či negativní emoce.

Onemocnění způsobující překyselení:
Onemocnění ledvin, jater a nadledvinek. Cukrovka. Mentální anorexie. Horečnatá onemocnění. Otravy.

Kyselinotvorné potraviny:
Maso, mléčné výrobky, vejce, cukr, sůl, ocet, zavařeniny, instantní výrobky, limonády, džusy, káva, kakao, alkohol, kečup, obilniny, čočka, růžičková kapusta, chřest.

Nadměrná svalová námaha vytváří kyselinu mléčnou v takovém množství, že ji organismus nestačí odbourávat. Smrt maratonského běžce může nastat následkem překyselení.

Při sedavém zaměstnání v uzavřené místnosti se tělo okyseluje. To je důvodem, proč začneme pociťovat únavu a bolest hlavy. Pohybem na čerstvém vzduchu se krev okysličí a některé kyseliny se přemění na kysličník uhličitý, který se vydýchá.

Rychlé hubnutí:
Při rychlém odbourávání tuků, dochází k tvorbě tzv. ketolátek, které způsobují překyselení organismu.

Kyselinotvorné emoce:

Hněv, závist, zloba, obavy, nenávist, panika a strach.

 

( www.zdravi.doktorka.cz )

 

 Faktory přispívající k překyselení organismu

17.9.2004 00:00
Zdraví

Kožní problémy, únava, bolesti hlavy, trávicí potíže, pálení žáhy, bolesti kloubů, osteoporóza - to vše může mít jednoho společného jmenovatele - překyselení organismu. Nejčastěji k překyselení organismu vede nesprávná strava obsahující přemíru kyselinotvorných potravin mezi které patří předevší maso, mléko, vejce, cukr, sladkosti, průmyslově zpracované výrobky a obiloviny. Existují však i další faktory, které přispívají k překyselení tělních tekutin.

Množství kyselin v organismu je zvyšováno:
1. Nadměrnou konzumací kyselinotvorných jídel.
2. Odpadními látkami vznikajícími při metabolismu (např. kyselina mléčná při svalové námaze).
3. Chronickým kvašením ve střevech při nesprávných kombinacích jídel nebo při pomnožení patogenní mikroflóry (kvasinek).
4. Poruchami látkové výměny - např. nadměrná tvorba ketolátek při cukrovce, půstech či tvrdé nízkosacharidové dietě, při které jsou vynechány ze stravy všechny sacharidy včetně zeleniny a ovoce (tzv. Atkinsonova dieta).
5. Trvalým stresem a psychickými potížemi (např. strachem, hysterií).
6. Těžkými kovy, které blokují detoxikační enzymy.
7. Nedostatkem pohybu (špatné prokrvení), povrchním dýchání a nedostatkem spánku.
8. Nepříznivým vlivem alkoholu a prostředků na spaní na dechové centrum.

( zdravi.doktorka.cz Autor: mk )